Knižní cosplay – proč a jak?

Cosplay asi není vám návštěvníkům Fantastické Ostravy neznámý pojem. Většina z vás si nejspíše představí člověka v kostýmu fiktivní postavy, který tento kostým vezme na nějakou akci, kde se snaží být i v roli té dané postavy. Co si ale má člověk vybavit pod pojmem knižní cosplay? Jak se dají cosplayovat postavy, které jsou ve většině případů jen popisem na papíře, občas ilustrací na obálce? Je to jednodušší, než se zdá.

„Díky cosplayi můžeme zažít kousek magie světů, o kterých čteme a kouzlo knih proměnit ve skutečnost.“ – cosplayerky @pottrianky

Psal se rok 2020. Jako většina lidí v tu dobu jsem byla zavřená doma v karanténě. Cosplay už pro mě nebyl cizím slovem, cosplayovala jsem už dva roky, když vtom moje cosplay plány a návštěvy conů přerušil covid. Při sezení doma na online výuce na vysoké jsem si našla i více času na čtení. V tomto čase jsem sáhla i po sci-fi sérii Akta Illuminae od Jaye Kristoffa a Amie Kaufman. Série mě naprosto pohltila a po dočtení jsem se rozhodla vytvořit cosplay na jednu z hlavních postav – Kady. Kady je popsaná dost výrazně – má výrazné růžové vlasy a velké modré oči. Úplnou náhodou jsem doma měla růžovou paruku podobného střihu, jaký má Kady. Stačilo trochu umělé krve a make-upu a cosplay byl hotový. Tenkrát jsem ho postnula na svůj cosplay Instagram, který jsme teprve rozjížděla a stalo se něco nečekaného – Jay Kristoff, jeden z autorského dua mi fotku okomentoval.

Tento cosplay odstartoval dráhu mých knižních cosplayů – postavy z knich o Lovcích stínů od Cassandry Clare, Genya Safin z Grisha knih, Cardan z Krutého prince nebo Suren z Prokletého dědice.

„Nejvíc mě na knižním cosplayi baví to, že mohu být kreativní, že se nemusím držet přesně nějaké předlohy, ale dát do toho cosplaye i svou představivost. O to bližší vztah k tomu cosplayi pak mám, obvzlášť, když to, co vytvořím jako celek k sobě ladí a vypadá dobře. Trošku se pak cítím jako návrhářka oděvů. Je to díky tomuto aspektu i více různorodé a během tvorby mohu neustále něco měnit tak, aby se mi to líbilo.“ – cosplayerka @anett_cosplay

Liší se v něčem knižní cosplay od toho, kde je předloha jasně daná? Za mě ano. Tím, že knižní cosplay nemá konkrétní předlohu? Nebudeme se teď bavit o knižních postavách, které byly zfilmovány, ty už pevnou předlohu mají. Pro knižní cosplay je důležité vybrat si výraznou postavu, která je na první pohled známá i když nemá úplně stálou předlohu.

Výborným příkladem je třeba Jude Duarte ze série Krutý Princ. Jude je jednoduše poznatelná díky svému ikonickému účesu – vlasům vyčesaným do dvou rohů. Podobně ikonický účes má i Violet Sorrengail ze Čtvrtého křídla – vlasy jí od hnědých kořínků postupně přecházejí do stříbrných konečků a Violet je nejčastěji nosí v copu.  I postavy ze série ACOTAR série jsou jednoduše poznatelné -  Feyre, Nesta nebo Cassian jsou postavy, které na první pohled poznáte. Hezky zapamatovatelné jsou i Grishy z knih od Leigh Bardugo a to díky svým keftám, které nosí.

„Na knižním cosplayi mě baví nejvíce možnost ztvárnit postavu podle vlastních představ. Je to kreativní a mám možnost domyslet si i různé detaily.“ - cosplayerka @yuki_cos16

Vzhlkedem k tomu, že dělám jak knižní, tak filmové nebo muzikálové cosplaye, dokážu tyto dvě strany srovnat.  A jak mi potvrdili mí kamarádi – knižní cosplay je v některých ohledech kreativnější než cosplay, který má pevně danou předlohu. Člověk si může více vyhrát s detaily, materiály nebo s tím, jak různé věci vypadají. Krásným příkladem je knižní verze šatů Lucy Gray z Balady o ptácích a hadech. Ty jsou v knize popsány úplně krásně, a i přesto je každá cosplayerka vytvořila trošku jinak.

„Asi budu mít odpověď jako všichni ostatní, ale na bookcosplayi si nejvíce užívám tvůrčí volnost. Od nějaké vlastní představy, promítnutí osobního stylu a sledovaní, s čím přijdou ostatní.“ – cosplayerka @aka.ne99

Kromě toho, že miluji kreativní svobodu, kterou u tvoření knižních cosplayů mám, mě baví vytvářet closet cosplay – cosplay poskládaný z kousků oblečení, které člověk sežene někde online, v sekáči nebo je najde doma ve skříni. Právě u knižních cosplayů a jejich nestálých předloh se closet cosplay může využívat dosti.

Například můj cosplay Cardana vznikl takto: paruku už jsem měla doma a původně jsem jí chtěla využít na jiný cosplay. Kalhoty jsem sehnala v sekáči a akorát v nich vystřihla díru na ocas. Košili jsem si koupila ve výprodeji v obchodě s oblečením a stejně tak i boty. V sekáči jsem si koupila obyčejnou černou vestu k obleku a pomalovala ji zlatými liniemi. Přes to všechno jsem přehodila plášť, který jsem si vyrobila z látky a ozdobila ho černým peřím. Ocas, který na Cardana mám je už asi jeho třetí variantou – vždy si najdu něco, co se mi na něm nelíbí a předělám ho. Cardan nosí také korunu – původně jsem používala čelenku do vlasů, na kterou jsem nalepila lístky vytřižené z EVA foam a nabarvila je na zlato. Po pár měsících jsem se ale rozhodla to trochu upgradovat a vytvořila si opravdovou korunu, opět z EVA foam. Cardan je postavou, ke které miluji vytvářet doplňky a detaily – například na klopě občas nosím nazlato nabarvené žaludy.

„Na knižním cosplayi mě nejvíc baví to, že člověk nemusí dodržovat přesné předlohy, ale pokouší se spíš vžít se do postavy – co nosí a podle toho třeba přidává i nějaké volnější detaily. Zároveň je zde často prostor pro sekáčové nebo closet cosplaye, jejichž části můžou posloužit i k běžným outfitům, takže je člověk může využívat i více než jednou do roka na běžné nošení.“ – cosplayerka @7th.crow

Díky tomu, že jsem začala dělat knižní cosplay, jsem se seznámila s většinou mých současných cosplay kamarádů. Knihomolů to asi říkat nemusím, ale knihy a fiktivní příběhy opravdu spojují lidi a vytvářejí pevná přáteství.

Autorka: mori_cos